LIZZARD - Mesh
Francouzi pokračují v cestě nastolené na minulém albu "Eroded" a znovu servírují svůj specifický pohled na moderní melodický progresivní rock/metal. Osobité kouzlo lehce vychladlo, ale skladby typu "Elevate" mají stále svou sílu.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Julie Christmas patrí medzi najzaujímavejšie ženské stvorenia nielen tvrdo-rockových koncertných pódií a štúdiových nahrávok. Vlastne, ako tak nad tým premýšľam, je nejaká speváčka v súčasnej takzvanej populárnej hudbe zaujímavejšia? Veru nie. Je až takmer na škodu veci, že frekvencia vydávania nahrávok s jej fascinujúcim hlasovým prejavom nedosahuje závratnej úrovne kanadského bahenného dua NADJA (tuším už tri albumy a niekoľko épéčiek v priebehu pol roka). Čo už, musíme sa uspokojiť s jednou radovkou v priebehu niekoľkých rokov, či už pod hlavičkou domovských MADE OUT OF BABIES, alebo zaláskovano-nenávistného projektu BATTLE OF MICE.
"The Ruiner" je bezpochyby jednou z najočakávanejších tohtoročných nahrávok na poli modernej tvrdej muziky. Zvuková stopa ukrytá v prekrásnom obale by veru nemala sklamať tých, ktorí sa už s fenoménom Julie Christmas stretli. Jej ambícia upútať čo najviac nových fanúšikov je celkom zjavná a v žiadnom prípade nie naivná. "The Ruiner" je najzrelejším a najdospelejším dielom v katalógu MADE OUT OF BABIES. Hudobná agresivita je tu podávaná v rozumných dávkach a v správnych momentoch. Žiadne bezhlavé plytvanie energie, žiadny zbesilý beh špinavými ulicami New Yorku ako v minulosti. "The Ruiner" je rozvážna prechádzka chladnokrvného, sofistikovaného vrahúňa. "The Ruiner" je luxusný výklad aktuálnych trendov tvrdej muziky - od post rocku až po ušitrhajúci noise - úvodná "Cooker" je ako prebudenie hriešne krásnej figuríny v ňom. Nadýchané ružové šatočky, krátke zorientovanie sa v priestore, uchopenie najväčšieho kuchynského noža a už vás naháňa s revom "run, run for your life". Úžasná Julie v plnej paráde!
Poslucháčsky najvzrušujúcejšie momenty prichádzajú spolu so zimomriavkami v parádnej "The Major", kde sa nad orientálnou gitarovou linkou Brendana Tobina hypnoticky vznáša Julie so svojím naliehavým medovým hláskom a rozpráva ďalší z temných príbehov svojho čierno-sivého umeleckého sveta. Popové aranžmány tohto albumu občas pripomenú slávnych Britov SKUNK ANANSIE, v tomto prípade samozrejme značne pritvrdených a zašpinených. Stiedanie týchto pasáží s tvrdými hlukovými vlnami robí album "The Ruiner" riadne nákazlivým. Keď si k tomu pripočítate Julie Christmas a jej hlas, prechádzajúci plynule zo šepotu malého strateného dievčatka do revu nasratej harpyje, nemá táto doska ďaleko od absolútnej dokonalosti najlepšej nahrávky s vokálom našej divy, "A Day Of Nights" od už spomínaných BATTLE OF MICE. Mimochodom, záverečná skladba na "The Ruiner", temná "How To Get Bigger" je vo svojej podstate akoby odkazom na túto fantastickú dosku.
Julie Christmas je prírodný úkaz. Julie Christmas je Henry Rollins v sukni. Divoká, nespútaná speváčka, z ktorej striekajú emócie na všetky strany. Ak znie jej hlas takto zo štúdiovej nahrávky, neviem si predstaviť, čo asi tak stvára naživo.
Najdospelejší a najvyzretejší zo všetkých troch počinov MADE OUT OF BABIES. Luxusná výkladná skriňa aktuálnej tvrdej rockovej muziky.
9 / 10
Cooper
- basgitara
Julie Christmas
- spev
Matthew Egan
- bicie
Brendan Tobin
- gitara
1. Cooker
2. Grimace
3. Invisible Ink
4. The Major
5. Buffalo
6. Bunny Boots
7. Stranger
8. Peew
9. How To Get Bigger
Datum vydání: Úterý, 24. června 2008
Vydavatel: The End Records
Stopáž: 42:33
Produkce: Andrew Schneider
Studio: Translator Audio, Brooklyn, NY
-bez slovního hodnocení-
Francouzi pokračují v cestě nastolené na minulém albu "Eroded" a znovu servírují svůj specifický pohled na moderní melodický progresivní rock/metal. Osobité kouzlo lehce vychladlo, ale skladby typu "Elevate" mají stále svou sílu.
Style over substance mi u Eggerse a remaku expresionistické klasiky tolik nevadí, hlavně když Jarin za kamerou opět maluje. Větší hřích je, že tahle předfreudiánská balada o překrveném klitorisu a vilném Rumunovi je dost anemická. Pár pohlednic nestačí.
V jednoduchosti je síla. Nikterak komplikovaná, leč skvěle poskládaná doom/post-metalová kolekce. PILLAR OF LIGHT doručili naléhavou, rozervanou a po emoční stránce velmi silně vybavenou desku. Láska na první poslech. Nejlepší skladba: "Infernal Gaze".
Poslouchat GIGAN je těžší než pracovat v kamenolomu. Až o Vánocích jsem se novou kolekcí konečně prokousal a opět došel k závěru, že Američané natočili skvělou desku. Čtvrtou skladbu však stále nezvládám. Lépe stravitelná je snad i plechovka hřebíků.
Švýcarská kapela představuje postrock jako syntezátorový taneční žánr s velkou mírou epiky a filmovosti. Oceňuju tu hlavně snahu uchopit žánr trochu neotřelým způsobem a pokusit se z něj vymačkat nějaké dosud neviděné tvary.
Futuristický black metal, tentokrát s hodně experimentálními vlivy, které připomínají jiné projekty principála Colina Marstona, hlavně BEHOLD THE ARCTOPUS a DYSRHYTHMIA. To ale nic nemění na tom, že KRALLICE jsou silně znepokojiví a atmosféričtí.
Důstojné rozloučení s producentem Stevem Albinim. Album, které musí přijít v ten správný čas. Ačkoliv je kompozičně klidnější a dá se říci že i více monotónní, tak se mi hodně líbí spojení pocitu naděje, smíření a melancholie, které z něho prýští.